Pro angrešt nejsou vhodné půdy těžké, kamenité, příliš suché nebo naopak vysokou hladinou podzemní vody. Angrešt vyžaduje častější zálivku, ale nevyhovují mu polohy s vyšší vlhkostí vzduchu, kde bývá napadán americkým padlím angreštovým. I když snese částečné zastínění, dává na slunci vyšší výnosy a lepší ovoce.
V zahrádkách se pěstuje především angrešt stromkový. Sklizeň ze stromků je snadnější něž z keřů a ovoce bývá kvalitnější. Stromkové sazenice štěpované na meruzalce s kmínkem 1m vysokým vysazujeme na podzim ve sponu 2 x 1m k pevným kolíkům, které na rozdíl od kůlů ovocných stromků mají sahat nad korunku. Při pozdější velké násadě plodů vyvážeme ke kolíku i jednotlivé větve, a tak zabráníme jejich vylomení.
Na jaře po výsadbě zkrátíme korunní výhony stromkového angreštu na 3 pupeny. Snažíme se vypěstovat silnou a pravidelně rozloženou korunku nejméně se 6 hlavními větvemi. Jejich prodloužení pak každoročně zkracujeme o 1/3-1/2, postranní obrost o 1/3-2/3 délky. Výhonky zahušťující korunku, výhony nevyzrálé a nemocné odstraňujeme. Řez provádíme v předjaří, před začátkem rašení pupenů. V pozdějších letech zabraňujeme zestárnutí zmlazením korunek tak, že větve zkrátíme asi o třetinu. Můžeme též celé staré větve odříznout a nahradit je novými výhony.
Včas odstraňujeme omladky meruzalky. Zem odhrneme až ke kmínku nebo kořeni a omladek u nich hladce odřízneme.
Zde je ukázka zastřižení tříletého a ročního stromkového angreštu.