Pórek obsahuje provitamín A-karoten a vitamíny B1, C, sirné silice, které povzbuzují chuť k jídlu a podporují činnost zažívacích orgánů a značné množství minerálních látek.
U nás se běžně pěstuje pór pravý-zimní, např. ELEFANT. Mimoto se místy pěstuje též pór letní, který má rychlejší vývoj a vyšší vzrůst, např. KAMUŠ. Na rozdíl od zimního póru vymrzá, a proto se musí sklízet na podzim, kdežto pór zimní se může na záhonech nechat až do jara.
Nejlépe se mu daří na středně těžkých půdách s neutrální reakcí. Pór má vysoké nároky na obsach živin v půdě. proto se pěstuje především po předplodinách, které byly silně hnojeny chlévským hnojem (po bramborách, košťálovinách, okurkách). Po jiných předplodinách, které se nehnojily chlévským hnojem, je vhodné zarýt na podzim hnůj v dávce 2 kg/m2 současně se SUPERFOSFÁTEM (40g/m2) a 40% DRASELNOU SOLÍ (30g/m2). Na jaře hnojíme SÍRANEM AMONNÝM (30g/m2), popřípadě CERERITEM nebo ALLINEM.
Pór je nejlépe pěstovat ze sazenic. Ty si vypěstujeme na výsevném záhoně nebo studeném pařeništi. Pro podzimní sklizeň sejeme semeno obyčejně v březnu a sazenice vysazujeme na záhon koncem dubna nebo v květnu. Pro jarní sklizeň příštího roku vyséváme semeno až koncem dubna a sazenice vysazujeme v červnu až počátkem července.
Sazenice, jimž zkrátíme kořeny i listy o třetinu, sázíme na dno rýh hlubokých asi 10 cm a vzdálených od sebe 20-30 cm. V řádcích sázíme letní pór na vzdálenost 15 cm a zimní pór na 20 cm. Po výsadbě sazenice dobře zavlažíme.
Během vegetace pór okopáváme, dosti zaléváme a přihnojujeme průmyslovými hnojivy, např. LEDKEM. Jakmile rostliny povyrostou, rýhy při okopávání zahrneme. Před sklizní navíc půdu k rostlinám přihrneme, abychom získali dlouhé a vybělené stvoly.
Pór lze pěstovat i přímým výsevem na záhon v březnu až počátkem dubna do řádků od sebe vzdálených 20-30 cm. Pór vzchází pomalu, proto se mezi něj nasejeme několik semen ředkvičky, abychom jej mohli brzy nakypřit. Vzešlý pór vyjednotíme na 10-15 cm.
Letní pór sklízíme podle potřeby během vegetace až do časného podzimu. Zimní pór je mrazuvzdorný, a proto jej pro jarní spotřebu můžeme nechat na záhonech, ale musíme jej včas sklidit, jinak později vybíhá do květu. Pro konzum během zimy pór před zámrazem vyryjeme, zkrátíme mu listy o polovinu a založíme do země ve studeném pařeništi nebo do písku v chladném a vzdušném sklepě.
Já pokud pěstuji pór, tak jedině letní, protože mám špatnou zkušenost se silnými a dlouhými mrazy, které pór vysuší, takže pak z něj zbyde jen část vnitřního stvolu.
Nejvážnější škůdce póru je vrtalka pórová a květilka cibulová, jenž způsobují červivění a s následnou hnilobou rostlin a jejich deformaci růstu. Proti nim se dá použít postřik přípravky BASUDIN 600 EW nebo SUMITHION SUPER, oboje v 0,1% koncentraci.
Problém je doba postřiku. Květilka cibulová nalétává začátkem května a druhá generace v červenci a vrtalka pórová nalétává během dubna a května a druhá generace v srpnu. Postřik je tedy nutné rozvrhnout podle náletu škůdce a po 14 dnech po prvním postřiku jej opakovat.