PASTINÁK |
Pastinák má v kuchyni podobné použití jako kořenová petržel. Také jeho pěstování je podobné.
Vyžaduje hluboko a dobře zpracovanou propustnou půdu ve II. trati s vysokým obsahem humusu. Hnojení chlévským hnojem nesnáší. Dobře klíčivé semeno se vysévá brzo na jaře (březen) do hluboké, dobře zpracované půdy, do řádků vzdálených od sebe 40 cm a do hloubky 2-3 cm. Protože vzchází při příznivých klimatických podmínkách asi za 3 týdny po výsevu, je vhodné přisít do řádků třeba ředkvičku, abychom mohli v řádcích brzo okopávat. Pro růst velkých a silných kořenů je třeba rostliny po vzejití vyjednotit jakmile se dají uchopit mezi prsty, a to na vzdálenost 10 cm.
Během vegetace pastinák podle potřeby okopáváme, udržujemem jej bez plevele a zaléváme, popřípadě přihnojíme.
Pastinák má vegetační dobu 6-7 měsíců, během níž vytvoří silný kořen, který má ve srovnání s petrželí nasládlou chuť. Pro potřebu přes zimu jej opatrně vyryjeme a odkroutíme nať. Kořeny můžeme zakládat do beden s vlhkým pískem, kde je zasypeme až po vršky kořenů. Necháme čnít jen srdéčko s lístky. Další možnost je uložení do igelitových pytlů, nahoře otevřených. Pro drobné pěstitele je asi nevhodnější kořeny očistit kartáčkem a pak nakrájet na kostičky, povařit 3 minuty v osolené vodě a po ochlazení a okapání uložit do mikroténových sáčků a zmrazit. Vhodné je povařený pastinák smíchat s podobně upravenou mrkví a celerem. Tím získáme směs kořenové zeleniny do polévek či omáček. Pro jarní potřebu necháme pastinák v zemi, protože kořeny nezmrznou. Vyryjeme je až na jaře, avšak dříve, než začnou vyrůstat květní stvoly. Pak již kvalita kořenů značně klesá.
12.03.2000 17:45 |
 |
 |
|