JAHODNÍK |
Pro pěstování jahodníku jsou nejvhodnější otevřené slunné polohy, ve vyšších polohách se sklonem k jihu a jihozápadu. Jahodník lze pěstovat i na dočasně zastíněných záhonech.
Jahodník se spokojí i s mělkou vrstvou ornice, neboť má kořeny blízko pod povrchem, většinou do 20 cm. Nejlépe se mu daří na vzdušných a záhřevných, nepříliš vlhkých hlinitopísčitých půdách bohatých humusem a živinami a prostých trvalých plevelů. Jílovité, zamokřené nebo kamenité půdy jsou pro pěstování nevhodné. Rostlinám vyhovuje mírně kyselá až neutrální reakce půdy. Nevhodné jsou půdy silně kyselé, silně vápenité nebo čerstvě hnojené vápnem. Kyselé půdy s pH pod 5 proto vápníme 2 roky předem. Bylo-li toto opomenuto, lze před výsadbou použít SÍRAN VÁPENATÝ, který nepůsobí chlorózu.
Sazenice jahodníku vysazujeme včas, v červenci nebo počátkem srpna. Tím dosáhneme již v prvním roce po výsadbě dobrých výnosů. Po polovině září bychom již sazenice neměli vysazovat, neboť hrozí větší riziko vymrznutí slabých sazenic v době holomrazů. Sazenice sázíme nejlépe po předplodinách, hrášku, salátu, raných kedlubnách nebo cibuli.
Jahodník pěstujeme zpravidla na jednom místě z jedné sadby tři roky a následně bychom jej měli vysadit na stejné místo až po 5 letech. Pouze v případě zcela zdravého porostu, jej můžeme na stejném místě pěstovat dříve.
Inhed po sklizni předplodiny půdu zryjeme. Pokud jsme předplodinu nehnojili chlévským hnojem, zapravíme do půdy dobře rozleželý kompost v dávce cca 6 kg na 1m2. Čerstvý chlévský hnůj je nevhodný. Před výsadbou zapravíme do půdy průmyslová hnojiva, např. CERERIT v dávce 80 g na 1m2. Při přípravě půdy odstraníme všechny části vytrvalých plevelů. Můžeme například použít 14 dní před výsadbou postřik přípravkem ROUNDUP, který působí na zelené části plevelů (pozor na okolní kultury) a zničí je i s kořeny.
Sazenice musí být dobře vyvinuté a zdravé. Neodebíráme je za slunného parného dne. Používáme především první sazenice ze šlahounů od matečních, dobře plodících rostlin. Sazenice mají mít 3 - 4 dobře vyvinuté listy, velké listové srdéčko, silný kořenový krček a dobře vyvinuté kořeny. Nejlepší je zakořeněné sazenice vyrýpnout lopatkou i s kořenovým balem. Bohužel, kde pěstujeme jahodník na černé netkané textilii, musíme narůstající sazenice posadit do květináčků, protože jinak nemají kde zakořenit. Šlahoun se sazenicemi odstřihneme těsně u mateční rostliny, u první silné sazenice odstřihneme zbytek šlahounu z obou stran na 1 cm a odstraníme případné zaschlé listy. Sazenice sázíme zpravidla do sponu 50 - 80 cm x 20 - 40 cm, záleží na vzrůstnosti odrůdy. Rostliny sázíme tak, aby kořenový krček byl v úrovni okolní půdy, hluboko zasazené rostliny špatně rostou, mělce vysazené zase trpí suchem. Výsadbu dobře zavlažíme a při horkém slunečném počasí přikryjeme bílou netkanou textilií.
Záhon podle potřeby během pěstování zavlažujeme, přihnojujeme okolo rostlin CERERITEM nebo hnojivou zálivkou FRAGAREX, určenou pro jahodník. Tvořící se šlahouny včas odstraňujeme. Na zimu můžeme záhon při holomrazech přikrýt chvojím, aby rostliny nevymrzly.
Na jaře rostliny vyčistíme od zaschlých a skvrnitých listů, odplevelíme a přihnojíme. Během vegetace, mimo období od počátku květu až do konce sklizně, mělce kypříme. V období sucha zaléváme, raději méně častěji, ale vydatně, ke kořenům.
Plody sbíráme v plné zralosti, nejlépe za podmračného dne nebo brzy ráno. Plody sbírané během rozpáleného dne rychle měknou a kazí se. Plody trháme i se stopkou, déle vydrží a ihned je uložíme do chladu.
Nejvážnějším škůdcem jahodové výsadby je roztočík jahodníkový. Tento pouhým okem sotva patrný pavouček saje uvnitř mladých srdéčkových listů, které se pak špatně rozvíjejí, zkrucují, rostliny jsou zakrslé a málo plodí. Velmi důležitá preventivní ochrana je v tomto případě zdravá sadba. Pokud objevíme zakrslé rostliny, ihned je vykopeme a spálíme. Jako chemickou ochranu použijeme např. METATION E 50 na jaře při rašení a pak po týdnu opakujeme, nejpozději do tvorby poupat. Dva postřiky v týdením intervalu provedeme po sklizni v červenci. Dále můžeme použít BASUDIN 60 EC.
V blízkosti lesů se objevuje napadení květopasem jahodníkovým, nakusujícím květní stopky a jehož larva vyžírá poupata. Ochranou je postřik METATIONEM E 50 v době poškození prvních poupat. Sběrem a pálením napadených poupat předcházíme rozšíření škůdce v příštím roce.
Nejvážnější chorobou je plíseň šedá, jenž se vyskytuje především za deštivého a teplého počasí. Zrající plody bývají pokryty šedavým povlakem, nezralé plody jsou hnědé. Preventivně můžeme použít postřik přípravkem ROVRAL 50 WP a to v době květu cca 5% rostlin. Lepší je ovšem častá kontrola porostu a včasný sběr napadených plodů.
Proti nájezdům ptáků používáme na přikrytí záhonů síť proti ptákům. Jen na takovéto ptáčky síť neplatí.
24.04.2001 19:45 |
 |
 |
|