CIBULE |
Cibule je velice používanou a rozšířenou zeleninou. Bez ní se neobejde žádná kuchyně. Cibule obsahuje cenné silice nazývané fytoncidy, které působí proti bakteriím, plísním a virům.Látky obsažené v cibuli dále napomáhají pravidelnému trávení, regulují složení střevní mikroflóry, zvyšují chuť k jídlu, podporují činnost štítné žlázy, ledvin, krevní oběh a látkovou výměnu. Dále obsahuje karoten, vitamíny komplexu B, E a vitamín C, kterého je nejvíce obsaženo v cibulové nati. Proto se některé druhy cibule pěstují speciálně jako naťové tzv. zelenačky.
Pro pěstování cibule jsou nejvhodnější hluboké, teplé, humusem a živinami bohaté půdy s neutrální reakcí. Na kyselích půdách je nutno vápnit. Cibule nesnáší přímé hnojení chlévským hnojem. Proto se cibule vysazuje na záhony ve II. nebo III. trati, nejlépe po bramborách nebo okurkách. Půdu je třeba zrýt již na podzim, aby se přes zimu zem slehla. Ryjeme do hloubky 15 - 20 cm, neboť by na hluboko zrytých záhonech cibule vytvářela mnoho natě na úkor cibulí. Na jaře záhon pohnojíme Cereritem v dávce 60 - 80 g/m2 asi tři týdny před výsadbou. Cibule nesnáší hnojiva s obsahem chlóru.
Nejjednodušší pro zahrádkáře je pěstování cibule ze sazečky. Na našem trhu se objevují především odrůdy Štutgartská a Všetana, občas se dá sehnat i Karmen, jenž je karmínově fialová. Sazečku (nejlépe v průměru okolo 10 mm, maximálně 15 mm, větší má tendenci k vybíhání do květu) sázíme koncem března až počátkem dubna na vzdálenost 10 cm do řádků, vzdálených od sebe na 25 cm. Do půdy je mírně vtlačujeme tak hluboko, aby vrcholky cibulek byly v úrovni s povrchem půdy.
Během vegetace cibuli okopáváme, plejeme, podle potřeby zavlažujeme, popřípadě přihnojujeme např. Allinem podle návodu. Při okopávání se vyvarujeme přílišného přihrnutí cibulí, což podporuje krkatění cibule a ta nám pak dlouho nevydrží. Cibule napadené krčkovou hnilobou, jenž mají zažloutlou, pokřivenou a zdeformovanou nať ihned vytáhneme a spálíme, aby nenakazila ostatní cibule. Ve druhé polovině vegetace má cibule raději sušší půdu, proto ji zaláváme jen v extrémně suchém počasí. Pokud některá cibule vytvoří květní stvol, ulomíme jej ihned na počátku vývoje.
Cibuli sklízíme, když nať začne žloutnout, v krčku se zatáhne a u poloviny rostlin polehne . Cibuli vytáhneme za nať a necháme jí 1 - 2 týdny doschnout na záhoně. Po zaschnutí opatrně odřízneme nať cca 2 - 4 cm od krčku i zaschlé kořeny a dosušíme je na lískách. Za vlhkého počasí je potřeba cibuli po sklizni svázat cca po 5 - 10 kusech (podle velikosti) a nechat jí zavěšenou na půdě nebo alespoň pod stříškou aby na ní nepršelo.
Cibuli skladujeme na lískách nebo svázanou do copů na suchém a vzdušném místě, kde teplota neklesne pod +3 °C.
Pokud Vám zbyde z jara nějaká sazečka, jistě z ní vyberete na podzim ještě dobré cibulky. Ty se dají v říjnu vysadit do pařeniště nebo nevytápěného skleníku, kde do zimy vyraší a přezimuje. Na jaře příštího roku máte první zelenou cibulku na ozdobu nebo do pomazánek.
01.01.2000 00:00 |
 |
 |
|