SALÁT HLÁVKOVÝ |
Salát obsahuje značné množství karotenu, komplex vitamínů B, menší množství vitaminu C. Podporuje chuť, trávení a tvorbu krve, k čemuž přispívá též obsah železa. Je však nutné salát konzumovat v čerstvém stavu - nepovadlý.
Salát vyžaduje teplé a slunné polohy, pokud možno chráněné před větrem. Pro jeho pěstování jsou nejlepší středně těžké humózní a přiměřeně vlhké půdy s neutrální až mírně alkalickou reakcí. Kyselou půdu nesnáší. Na lehčích písčitých půdách se musí salát hodně zavlažovat.
Salát je jednou z mála plodin, které lze pěstovat několik let po sobě na stejném záhoně, aniž to má nepříznivý vliv na únavu půdy nebo šíření chorob či škůdců.
Záhon pro pěstování salátu můžeme na podzim vyhnojit dobře uleželým chlévským hnojem. Protože však salát pro svou krátkou vegetační dobu dostatečně nevyužije živiny obsažené v hnoji, je lépe použít dobrý kompost. Na jaře doplníme před výsadbou průmyslová hnojiva, např. CERERIT v dávce 40-60g/m2.
Salát pěstujeme buď vysazováním sazenic, nebo přímým výsevem semena na záhony. Při výsadbě sazenic nesmí přijít jejich srdíčko pod úrověň okolní půdy. Hluboko vysazené sazenice špatně tvoří hlávky a snadněji vybíhají do květu.
Během vegetace záhony pravidelně a vydatně zavlažujeme, neboť za sucha se hlávky špatně vyvíjejí a rostliny vybíhají do květu. Tvorbu velkých hlávek také podporuje přihnojování slabým roztokem CERERITU. Nezbytné je též udržovat povrch půdy kyprý, neboť kořeny jsou náročné na přístup vzduchu.
Salát lze pěstovat na záhonech téměř po celý rok. Musíme však používat odrůdy vyšlechtěné pro jednotlivá roční období. Jinak by salát nevytvářel velké a pevné hlávky, ale vybíhal by do květu. k tomu dochází zejména tehdy, pěstujeme-li jarní odrůdy v létě.
Jarní saláty vyséváme do truhlíků již koncem ledna nebo během února a pak je balíčkujeme nebo hrnkujeme. Koncem března nebo začátkem dubna se vysazuje do sponu 20x25 cm ve 14denních intervalech, nejpozději do konce dubna. Aby beze škody přečkal pozdní mrazíky, musíme sazenice před výsadbou dobře otužit. Raný salát lze pěstovat i z přímých výsevů semena na záhony od poloviny března do poloviny dubna. Rostliny v řádcích vyjednotíme na 20 cm.
Letní saláty jsou odolné proti vybíhání do květu, jejichž semeno vyséváme v dubnu nebo květnu na výsevný záhon a vyvinuté sazenice přesazujeme ve sponu 30x30 cm. Lze jej vysazovat od konce dubna do poloviny srpna a také je můžeme vysazovat ve 14denních intervalech.
Pro podzimní sklizeň vysazujeme nejpozději v polovině srpna sazenice jarních odrůd, které jsme si předpěstovali na výsevném záhoně výsevem semena počátkem července. V této době můžeme použít i přímé výsevy.
V příznivých polohách, kde nebývají velké holomrazy, je vhodné pěstovat zimní salát, který sklízíme velmi brzo na jaře. Semeno vyséváme v druhé polovině srpna, sazenice vysazujeme během září, nejpozději počátkem října na záhony připravené aspoň 14 dní předem, aby se zem slehla. Rostliny zimního salátu nesmějí být příliš vyvinuté, protože by je přes zimu snadněji napdla plíseň a hlávky by zahnívaly. Pokud jsou holomrazy, chráníme rostliny např. chvojím, které musíme zjara včas odstranit, aby pod ním hlávky nevyhnily.
Saláty lze též rychlit. K rychlení můžeme použít studené nebo poloteplé pařeniště, přenosné pařeništní rámy, fóliové kryty nebo i skleník. Podmínkou je, aby rostliny měli dostatek světla, přiměřenou půdní a vzdušnou vlhkost a teplotu okolo 15°C.
Nejvážnější škůdce je drátovec, larva kovaříků. Jsou to tvrdé žluté larvy, které napadají nejen mladé, ale i vyspělejší rostliny salátů, okusují jim kořínky a zavrtávají se do kůlových kořenů, které vyžírají. Pokud na záhoně najdeme uvadající rostliny, vyryjeme je i s kořenovým balem a lazvy vybereme a zničíme. Jako prvenci se může použít při výsevu nebo výsadbě přípravek BASUDIN 10 G, který jemně zapracujeme ke krčkům rostlin nebo rozhodíme do řádků k semenům.
02.04.2000 19:45 |
 |
 |
|