MRKEV |
Mrkev patří mezi zeleniny bohaté na karoten (provitamín A), který příznivě ovlivňuje látkovou výměnu v těle, přispívá k dobré činnosti srdce, sliznic, žláz a oční sítnice. Posiluje také odolnost těla proti infekčním chorobám. Šťáva z mrkve podávaná malým dětem působí proti průjmům.
Mrkev se pěstuje především jako rané odrůdy, tzv. karotky a pozdní odrůdy.
Rané odrůdy mají kratší kořen, chuťově jemný a šťavnatý. Pro uskladnění přes zimu nejsou příliš vhodné, protože se snáze kazí. Karotky je nejlépe vysévat od února nebo března postupně, abychom mohli sklízet během vegetace stále jemné a křehké kořeny.
Pozdní odrůdy mají delší kořen a hrubší dužninu. Dávají vyšší výnosy než rané odrůdy a při skladování přes zimu jsou trvanlivější.
Pro mrkev jsou nejvhodnější středně těžké, hluboké a propustné půdy, bohaté humusem. Těžké, jílovité a kamenité půdy jsou pro mrkev méně vhodné, mrkev v nich pěstovaná má často pokřivené a rozvětvené kořeny.
Mrkev nesnáší čerstvé hnojení chlévským hnojem, její kořeny pak mají horší kavlitu, bývají snadněji napadány chorobami a škůdci a jsou méně trvanlivé při skladování. Proto se mrkev pěstuje ve II. trati, tedy po předplodinách hnojených chlévským hnojem. Hnojení dobrým uleželým kompostem v dávce 2-3 kg na 1 m2 však mrkvi naopak prospívá.
Půdu pro mrkev na podzim zryjeme alespoň do hloubky 25 cm. Kyselé půdy vápníme, neboť se jí lépe daří na půdě s neutrální reakcí.
Na jaře záhon ihned po oschnutí půdy uhrabeme. Současně přitom zapravíme do půdy průmyslová hnojiva, např. na 1 m2 60-80g CERERITU.
Semeno mrkve vyséváme co nejdříve, zpravidla v březnu, při mimořádně příznivých podmínkách i v únoru. Rané odrůdy sejeme do vyznačených řádků na vzdálenost 20 cm, pozní na 25-30 cm, obojí do hloubky 1-2 cm, podle vysýchavosti půdy. Před zahrnutím řádků je vhodné mezi semena mrkve zasít několik semínek např. ředkvičky, jako značkovací rostliny, protože klíčivost semen mrkve je až 30 dní. Potom řádky zahrneme a přitlačíme prkénkem. Ředkvičky vzejdou brzy a tím nám usnadní včasné nakypření půdy okolo řádků. Ředkvičku můžeme nechat v řádcích vyvinout do konzumní zralosti.
Co nejdříve po vzejití mrkev vyjednotíme, rané odrůdy nejméně na 5 cm, pozdní na 7-10 cm od sebe. Pozdní jednocení snižuje výnos a usnadňuje napadení mrkve mouchou pochmurnatkou mrkvovou. Během vegetace mrkev plejeme, okopáváme a zavlažujeme. Podle potřeby můžeme nejlépe ve fázi vývinu 3-4 lístků přihnojit roztokem 20 g CERERITU na 10 litrovou konev vody na 2 m2. Jakmile začnou kořeny mrkve tloustnout, omezíme zálivku, aby kořeny vlivem nadbytečné vody a zvláště po předchozím období sucha nepraskaly.
Rané odrůdy sklízíme postupně podle potřeby, pozdní odrůdy určené k uskladnění co nejpozději, ale dáváme pozor aby kořeny nenamrzly, potom velice často při zimním uskladnění hnijí. Do příchodů mrazů za sucha a nejlépe při slunečném počasí vyryté kořeny mrkve očistíme rukou od zbytků země a odkroutíme jim nať, aby zůstala jen malá srdíčka středních lístků. Nať neodřezáváme nožem, kořeny by se snadněji kazily. Takto upravenou mrkev je dobré nechat půl dne na slunci, jehož paprsky zničí mnohé choroboplodné zárodky na povrchu kořenů. Potom kořeny dáváme do chladného sklepa. Ideální teplota je těsně nad 0°C a relativní vlhkost vzduchu téměř 100%. Kořeny můžeme zakládat do beden s vlhkým pískem, kde je zasypeme až po vršky kořenů. Necháme čnít jen srdéčko s lístky. Další možnost je uložení do igelitových pytlů, nahoře otevřených. Pro drobné pěstitele je asi nevhodnější karotku očistit kartáčkem, pozdní odrůdy oloupat a pak nakrájet na kostičky, povařit 3 minuty v osolené vodě a po ochlazení a okapání uložit do mikroténových sáčků a zmrazit.
Nejvážnějším škůdcem mrkve je moucha pochmurnatka mrkvová. Její larvy rozežírají povrch kořenů, které pak hořknou a nejsou k upotřebení. Navíc takto poškozené kořeny napadají i různé hniloby, mrkev zakrňuje a kořen se rozvětvuje. Ochrana rostlin je obtížná, protože moucha klade vajíčka ke kořenům poměrně dlouhou dobu a často se vyskytují 2 generace za sezónu. Protože létající dospělce láká žlutá barva, můžeme použít k odchytu žluté lepové desky, připevněné na kolíky a zapíchnuté mezi řádky. Chemickou ochranu nedoporučuji. Dále se dá velice dobře použít kryt z netkané textilie. Je však nutné výšku krytu přispůsobovat vzrůstu rostlin.
05.02.2000 10:00 |
 |
 |
|