MALINÍK |
Nejlepší výnosy maliníku dosáhneme na slunných polohách na středně těžkých hlubších půdách s neutrální nebo mírně kyselou reakcí, dostatečně vlhkých a zásobených humusem a vápnem. Půdy těžké, zamokřené nebo naopak zase suché jsou nevhodné. Polostín sice snáší, dává však nižší úrodu méně aromatického ovoce. Maliník kvete pozdě, a proto není nebezpečí, že květy pomrznou. Nesázíme jej však v mrazových kotlinách a v otevřených polohách s prudkými mrazivými větry, kde choulostivější odrůdy namrzají v zimě ve dřevě.
Maliník vysazujeme nejlépe na podzim do půdy zbavené vytrvalých plevelů, hluboko zryté a důkladně vyhnojené uleželým chlévským hnojem nebo kompostem v dávce 4 kg na 1 m2. Sazenice získáme odkopnutím letos narostlých, zdravých a silných mladých výhonů. Jednotlivé sazenice sázíme asi o 3 cm hlouběji, než původně rostly, do řad vzdálených od sebe 1,5 m, v řadách podle vzrůstnosti odrůd na vzdálenost 40-60 cm. Protože se maliník rozrůstá do stran, ( nejednomu zahrádkáři rostou časem mimo záhon) je vhodné před výsadbou ohraničit alespoň 50 cm hluboko okraje záhonu fólií nebo lépe starým linoleem, které má delší životnost, aby kořeny neprorůstaly mimo záhon. Ve spojích fólie uděláme dostatečné a těsné přesahy. Na ochranu před mrazy sazenice přihrneme 10 cm vysokým kopečkem země a nad ním je na jeden pupen sestřihneme. Při ponechání velkého počtu oček by byl nově vyrostlý výhon slabý. V příštím roce půdu na jaře od sazenic odhrneme, během vegetace opatrně kypříme, plejeme a zavlažujeme.
V dalších letech necháme maliník rozrůst do pásů širokých přibližně 50 cm. Pro lepší oporu rostlin je vhodné v rozích záhonů umístit nejlépe silnější kovové trubky, aby nad záhon vyčnívaly přibližně 150 cm. Ve výšce 50 cm nad zemí je provrtáme a dále po 30 cm. Okolo záhonu těmito otvory napneme izolovaný drát. Tím máme rostliny chráněné proti zlomení pod tíhou plodů nebo při silnějším větru.
Maliny hnojíme každé jaro CERERITEM v dávce 100 g na 1 m2 a jednou za tři roky vyzrálým hnojem nebo kompostem v dávce 1 kg na 1 m2.
Maliník plodí na letorostech vyrostlých z loňských výhonů. Proto po sklizní dvouleté odplozené, nemocné nebo slabé výhony odstřihneme těsně u země. Ponecháme jen nejsilnější letošní výhony a to u bujněji rostoucích odrůd 15-20, u méně bujných odrůd 25 výhonů na běžný metr záhonu. Na jaře příštího roku výhony zastřihneme o čtvrtinu, čímž podpoříme růst plodonosného obrostu.
Nejčastěji se jako škůdci na zahrádkách vyskytují larvy brouků malinovníků, které vyžírají vnitřek plodu. Proti tomuto škůdci můžeme použít postřik přípravkem METATION E 50, ale většinou nejsou škody tolik výrazné. Další ze škůdců jsou mšice, které napadají především mladé špičky výhonů. Výhony a květy se kroutí a krní a silně se snižuje výnosnost. Ty mi způsobují daleko větší ztrátu plodnosti nežli malinovníci. Proti mšicím používám postřik přípravkem PIRIMOR 25 WG.
Za deštivého počasí v době dozrávání plodů se v porostu může objevit i plíseň šedá. Napadené plody je nejlépe opatrně odstranit. Jako prevenci můžeme použít postřik přípravkem ROVRAL nebo ROVRAL FLO.
Zduřelé části prutů napovídají o napadení bejlomorkou nebo žlabatkou. Takové pruty celé odstřihneme a spálíme.
16.02.2001 22:35 |
 |
 |
|